a poslední tady...
pondělí 22. října 2007
úterý 16. října 2007
Lekcja rysunku aneb chci umět kreslit !!!
Cześć! Blondýny se opět hlásí z Krakowa. Tak nás nazval náš milovaný kamarád, spolužák, známý též jako ,,kluk z internetu,, EFA :) www.youngprimitive.cz
Po čtyřech dlouhých letech jsme se opět zapsaly do ateliéru Rysunku, tedy kresby.
Vytáhly jsme naše staré, prachem pokryté krabičky s uhlama, rudkama a dalšíma kreslícíma potřebama a hurá na věc! :) (ehm...tedy spíše Adélka, já byla zase nepřipravená...) Kresbu máme třikrát týdně, uf což je docela dost, ale zjistily jsme, že nás to docela i baví, člověk si odpočine od počítače a možná se něco i naučíme. Jelikož ve Zlíně jsme si kresbu moc neužily, ale spíše zprotivily, ti z Vás, kteří absolvovali hodiny u pana Zemana určitě chápou proč. Zatímco ve Zlíně bylo nejdůležitější věcí, jestli máš papír podepsaný v pravo nahoře tiskacím písmem na místě, které je již předtím otištěno razítkem. Bylo důležité, jestli máš na papír lepící pásku takovou a ne jinou, protože tahle je lepší, než ta druhá a jde snadno a to dokonce i opakovaně odlepit a nalepit a kreslicí desky tak zůstanou čisté, jako dětské prdelky. Na FMK jsme nesměli málem ani promluvit, protože když přišel pan profesor, chtěl slyšet pouze šustění uhlů na papírech, žádné mluvení a běda aby nás napadlo si třeba pustit hudbu, byť by to byla třeba klasika. Při samotné kresbě pak bylo samozřejmě nejdůležitější, aby se na papír vlezlo ůplně všechno, nejlépe tedy oblečená mládá slečna ve šněrovaných kozačkách až do pasu, se spoustou drapérií na sobě a nejlépe ještě s kandelábrem, kanystrem a motorovou pilou vedle sebe. Pila se občas střídala s bicyklem.
Tady je to o něčem jiném, máme přijemnou mladou asistentku, která je asi o tři roky starší než my, pana profesora, starého fousatého bohéma, který ale bohužel neumí anglicky, tak se s ním většina studentů z erasmu nedomluví. Především je tady ale mnohem lepší přístup v samotné výuce. Slečna asistentka přistupuje ke každému individuálně, každému dokáže poradit tak, aby se sám vyvíjel podle jeho vlastní osobnosti a vytvořil si svůj vlastní styl, u nás jsme museli kreslit všichni stejně, tedy kresbou studijní, jakýkoli náznak vlastního volnějšího přístupu byl nazván manýrou a dopadlo to tak, že jsme se skoro až báli se dotknout papíru. Zde Je to velice příjemné, protože se člověk může uvolnit a pořádně se na papíře vyjádřit, aniž by musel mít strach že ho zato někdo zpeskuje. No, rozjíždíme se zatím pomalu, mé tahy tuhou po papíře jsou zatím ještě docela plaché... 4 roky bez kresby a předchozí výuka se na mě trochu podepsaly, ale lepší se to :) Teďka přikládám pár fotek kreseb našich starších polských spolužáků, své výtvory zatím publikovat nebudu, před odjezdem domů je zde možná ukážu :)
Po čtyřech dlouhých letech jsme se opět zapsaly do ateliéru Rysunku, tedy kresby.
Vytáhly jsme naše staré, prachem pokryté krabičky s uhlama, rudkama a dalšíma kreslícíma potřebama a hurá na věc! :) (ehm...tedy spíše Adélka, já byla zase nepřipravená...) Kresbu máme třikrát týdně, uf což je docela dost, ale zjistily jsme, že nás to docela i baví, člověk si odpočine od počítače a možná se něco i naučíme. Jelikož ve Zlíně jsme si kresbu moc neužily, ale spíše zprotivily, ti z Vás, kteří absolvovali hodiny u pana Zemana určitě chápou proč. Zatímco ve Zlíně bylo nejdůležitější věcí, jestli máš papír podepsaný v pravo nahoře tiskacím písmem na místě, které je již předtím otištěno razítkem. Bylo důležité, jestli máš na papír lepící pásku takovou a ne jinou, protože tahle je lepší, než ta druhá a jde snadno a to dokonce i opakovaně odlepit a nalepit a kreslicí desky tak zůstanou čisté, jako dětské prdelky. Na FMK jsme nesměli málem ani promluvit, protože když přišel pan profesor, chtěl slyšet pouze šustění uhlů na papírech, žádné mluvení a běda aby nás napadlo si třeba pustit hudbu, byť by to byla třeba klasika. Při samotné kresbě pak bylo samozřejmě nejdůležitější, aby se na papír vlezlo ůplně všechno, nejlépe tedy oblečená mládá slečna ve šněrovaných kozačkách až do pasu, se spoustou drapérií na sobě a nejlépe ještě s kandelábrem, kanystrem a motorovou pilou vedle sebe. Pila se občas střídala s bicyklem.
Tady je to o něčem jiném, máme přijemnou mladou asistentku, která je asi o tři roky starší než my, pana profesora, starého fousatého bohéma, který ale bohužel neumí anglicky, tak se s ním většina studentů z erasmu nedomluví. Především je tady ale mnohem lepší přístup v samotné výuce. Slečna asistentka přistupuje ke každému individuálně, každému dokáže poradit tak, aby se sám vyvíjel podle jeho vlastní osobnosti a vytvořil si svůj vlastní styl, u nás jsme museli kreslit všichni stejně, tedy kresbou studijní, jakýkoli náznak vlastního volnějšího přístupu byl nazván manýrou a dopadlo to tak, že jsme se skoro až báli se dotknout papíru. Zde Je to velice příjemné, protože se člověk může uvolnit a pořádně se na papíře vyjádřit, aniž by musel mít strach že ho zato někdo zpeskuje. No, rozjíždíme se zatím pomalu, mé tahy tuhou po papíře jsou zatím ještě docela plaché... 4 roky bez kresby a předchozí výuka se na mě trochu podepsaly, ale lepší se to :) Teďka přikládám pár fotek kreseb našich starších polských spolužáků, své výtvory zatím publikovat nebudu, před odjezdem domů je zde možná ukážu :)
???
Že jsou lidi různě ujetí vím už dávno, ale stejně...už delší dobu tady na kolejích pozoruju jednu slečnu, která přišla na velice zajímavý způsob přípravy párků, a sice rovnou v obale. Tak nevím... ještě jsem na ten zlepšovák nepřišla, třeba je vaří tak dlouho až se obal rozpustí, možná je to nějaká světová novinka, která ještě k nám do Frýdku-Pístku nedorazila... ??? To je taky možné :) No nic... jdem si taky uvařit nějakou libůstku :)
čtvrtek 11. října 2007
artykuł trzeci - Krakow w noci
Wczoraj wieczorem my były na spaceru w miastu. Wieczorowy Kraków jest jeszcze więcej ładny niż w biały dzień. Tutaj jest niewielka ilość fotografii...
...večerní Krakow je opravdu úžasný, město je živé dlouho do noci. Napřed jsme asi hodinu ve městě sháněli krowky, ale nakonec se podařilo a jak jsme tak byly vysílené lítáním po městě, rozhodly jsme se, že zajdeme okusit místní pivko a zalezli jsme do jazzového klubíku Harris přímo na glownem rynku, kde hraje každý večer živá hudba a zkusili jsme s Adélkou místní pivo Oskocim. Je za 7 zlotych a studentské pivo se slevou za 5 :) Bylo celkem dobré... černé lepší než světlé, druhé pak lepší než první ale české je stejně nej :) !
...večerní Krakow je opravdu úžasný, město je živé dlouho do noci. Napřed jsme asi hodinu ve městě sháněli krowky, ale nakonec se podařilo a jak jsme tak byly vysílené lítáním po městě, rozhodly jsme se, že zajdeme okusit místní pivko a zalezli jsme do jazzového klubíku Harris přímo na glownem rynku, kde hraje každý večer živá hudba a zkusili jsme s Adélkou místní pivo Oskocim. Je za 7 zlotych a studentské pivo se slevou za 5 :) Bylo celkem dobré... černé lepší než světlé, druhé pak lepší než první ale české je stejně nej :) !
středa 10. října 2007
designblok 07
... minulý víkend jsme si z Krakówa na chvíli odskočili do našeho hlavního města na již v pořadí devátý ročník Dnů designu. DESIGNBLOK '07. Hlavní část výstavy se konala pro velký úspěch opět ve staré tovární hale společnosti Real Estate Karlín v Thámově ulici v Karlíně. Pro ty co tam nebyli přidávám alespoň pár momentů z akce...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)